Medvědi na cestách – cestovatelský web

Bosna se psem

bosna_psi_1200Do Bosny jsme vyrazili s platným očkováním, čipem, pasem a razítkem od veterináře, že je pes OK. Nic jiného po nás za celou cestu nikdo nechtěl, ani v Bosně, ani později v Chorvatsku nebo jinde. V módě je teď ovšem sérologické vyšetření hladiny protilátek proti vzteklině, které byste měli mít při vstupu do některých zemí a návratu do EU z nečlenských zemích, takže doporučujeme pro cestování preventivně včas pořídit, je určitě lepší ho mít sebou a nějakou dobu to trvá, viz příspěvek cestování se psem..

bosna_stene_1200Dalším oblíbeným strašákem před cestou na východ jsou potulní psi. V Sarajevu jich bylo opravdu hodně. Někdy opuštění samotáři, většinou menší smečka. Pokud zrovna nespí, přijdou se za vámi podívat, jestli by z vás nekáplo něco k jídlu, když jste ten turista. To poslední, čím by chtěli ztrácet energii, je zbytečná rvačka s vaším psem, a tak si drží uctivý odstup. Ve městě jsme žádný problém s cizím psem nemuseli řešit. Na okrajích měst byli toulaví psi o něco drzejší, ale vždy stačilo symbolicky pohrozit (např. zvednutou hůlkou), aby si to zase rozmysleli.

Nejzvědavější byli místní lidé, hlavně v Sarajevu. Neváhali zastavit autem v křižovatce nebo přeběhnout silnici na červenou, aby si Kibu prohlédli z blízka. Když jsme asi potřicáté vysvětlovali, že to opravdu není vlk, začala jsem litovat, že Kiba nemluví..

.

Pohoří Zelengora

bosna_kiba_trekV Zelengoře, kde jsme podnikli několikadenní horský trek, jsme na žádné toulavé psy nenarazili. Bylo ale už po pastevecké sezóně, takže nevylučujeme, že v létě psi stáda doprovází. Trasa, detailněji popsaná v samostatém příspěvku, byla až na dva úseky dobře schůdná. Prvním náročnějším byl výstup do sedla před vrcholem Bregoč, kde jsme si psa poslali s Martinem několik kratších úseků mezi sebou – aby si mohl sám vybrat cestu, ale zároveň se nevydal za kamzíky na obzoru. trasa_sedlo1Ostré skalky tu byly prorostlé velkými drny trávy, takže se nám našlapovalo celkem dobře, ale zatímco my jsme prudký svah traversovali, Kiba dával přednost výstupu přímo.. Další nepříjemný úsek byl při sestupu z Bregoče, kdy jde krátce cesta po příkřejším kamenitém svahu a zároveň nás tam chytil silný vítr. Brzy se ale cesta mění v příjemnou pěšinku a následují krásné pláně s jezery, které určitě stojí za to!

.

bosna_kiba_jezero

Tagged in:,
About